Každý, kdo se chystá pořídit novou střechu, by rád ušetřil, což při dnešních rostoucích cenách stavebních materiálů platí dvojnásob. V tomto článku vám představíme několik tipů a triků, jak nakupovat stavební materiál chytře a efektivně, a jak se vyhnout případným nástrahám, o kterých jste možná ani nevěděli. Pokud se chcete vyvarovat nadměrným výdajům a získat kvalitní materiál za co nejlepší cenu, rádi poradíme, jak na to.
Správné zadání je základ
Přesné zadání je klíčem k úspěchu. Při poptávání materiálu nemůžete očekávat, že obchodník ze stavebnin bude střechu měřit za vás. Ideálně by jste měli mít k dispozici projektovou dokumentaci. Pokud takový dokument nemáte, zaměřte střechu sami pomocí pásma. Ideální možností je vzít foťák, střechu si vyfotit a poté ručně do fotografie napsat kóty. Takto okótovanou fotografií donesete do stavebnin anebo ji oskenujete a zašlete do stavebnin e-mailem a máte zadání, které je základ. Dnes mají mnozí výrobci i stavebniny k dispozici zaměření vaší střechy přes satelitní službu, ale tato služba není přesná na centimetr, což je problém u krytin které jsou vyráběny na míru (např. plechové tašky) - vždy je před objednáním nutné výměry zkontrolovat.
Nejhorší je, když máte špatně střechu změřenou, nebo Vám chybí kóta. Tím se prodlužuje sestavení nabídky. Pokud se ovšem stane, že se vyskytne u zadání nějaká chyba, například v podobě špatné kóty, tak musíte počítat s tím, že to zjistíte až při realizaci. Nechcete se přece na poslední chvíli od pokrývače dozvědět, že jste se spletli ve výpočtu a že vám chybí 10 m2 krytiny. Proto je správné zadání opravdu základ všeho.
Obecně platí, že byste se na všem, co se střechou souvisí, měli poradit s pokrývačem, v případě realizace svépomocí se stavebninami nebo technikem výrobce.
Získejte nabídky minimálně od třech firem
I když máte doporučení na dobrou pokrývačskou firmu, dobré stavebniny, e-shop, tak poptejte aspoň tři firmy, ať máte srovnání. Optimálně se Vám potvrdí, že firma, na kterou máte doporučení, je dobrá. Extrém je 10–15 nabídek. Není to úplně vhodné, protože čím více má člověk nabídek, tím více má jako laik zamotanou hlavu. Pokud poptáte příliš mnoho nabídek, můžete se rychle ztratit v množství informací, výhod a potenciálních nevýhod, které vám každá firma představí. Proto je dobré mít zlatou střední cestu: 3, maximálně 5 nabídek pro srovnání, abyste měli jistotu a přitom nebyli přetíženi informacemi.
Říct, nebo neříct cenu konkurenci?